|
|
Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty
VOSÁHLOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty se zabývá osobami, které poskytují dlouhodobou a neformální péči seniorům v domácím prostředí. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části se zaměřuji na dlouhodobou péči, stáří, neformálními pečujícími, její četností a členěním, přínosy a riziky, jejich ekonomickým statusem. Také jsem se zaměřila na příspěvek na péči a jeho využívání v kontextu dlouhodobé péče. Zmínila jsem také služby, které mohou být nápomocny neformálním pečovatelům v oblasti sociální i zdravotní. V praktické části je vymezen cíl práce a to identifikovat nesnáze, které neformálně pečující osoby nejvíce zatěžují. V této části byly stanoveny výzkumné otázky: "Které nesnáze či bariéry vedou k ukončení dlouhodobé péče neformálními osobami?" a "Jaké dilemata prožívá pečující při společném rozhodování o následné péči o klienta v institucionální péči?". Dále následuje použitá metoda a technika polostrukturovaného rozhovoru a následnou analýzou. Z výzkumu vyplynulo, že mezi nejvýraznější nesnáze patří nedostatek financí na domácí péči, omezený nebo nevhodný prostor pro poskytování dlouhodobé péče, omezení volného času, vysoká psychická i fyzická náročnost a zdravotní problémy pečujících osob. Mezi důvody, které vedou k ukončení dlouhodobé péče, patří vysoká náročnost, zdravotní problémy pečujících a obavy z budoucnosti. Dále vyplynulo, že neformální pečující jsou často nuceni volit mezi svojí kariérou a zajištěním neformální péče, což považují za dilema, které prožívají v průběhu poskytování neformální péče.
|
|
|
Nastavení a financování sociálních služeb v České republice po roce 1990
Komrsová, Šárka ; Bartůsková, Lucia (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Se stále rostoucími změnami v demografickém vývoji obyvatelstva, je upínána větší pozornost na správné nastavení systému sociálního zabezpečení, který má nalézat adekvátní řešení sociálních rizik. Jedním z pilířů sociálního zabezpečení České republiky je sociální péče, jejíchž součástí jsou i sociální služby. Tomuto pilíři byla po roce 1989 věnována pouze malá pozornost, a proto jeho nastavení nebylo efektivní, a pilíř sociální péče se nemohl efektivně rozvíjet. Jako stěžejní pro současné uspořádání sociálních služeb je zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, podle kterého jsou služby v současné době definovány. Diplomová práce si dává za cíl porovnat výši vynakládaných výdajů státu na sociální služby před účinností tohoto zákona, tedy v období v letech 1996-2006, a v období jeho platnosti, 2006-doposud.
|
|
|
Kritéria pro přiznání příspěvku na péči u seniorů
JANOŠŤÁKOVÁ, Iveta
Moderní koncepci v oblasti sociální péče upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Obsahuje popis podmínek poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a to především novou dávkou ? příspěvkem na péči. Ten je využíván osobami, které jsou limitovány svým zdravotním stavem v normálním běžném životě. Filozofie nové koncepce spočívá v tom, že lidé využívající příspěvek na péči, odkázáni na pomoc jiných fyzických osob, mají naprostou volnost v rozhodování, kdo a jak jim tuto pomoc bude poskytovat. Její následné využívání musí vést osoby k aktivitě, podpoře rozvoje jejich samostatnosti a motivaci, aby nedocházelo k prohlubování jejich nepříznivé sociální situace. Účelem přiznání příspěvku na péči je možnost nemocné osoby setrvat co nejdéle a důstojně žít ve svém přirozeném prostředí. Zajištění péče probíhá jednak blízkými osobami (rodinou) nebo poskytovateli sociálních služeb formou státních či nestátních organizací. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat kritéria v oblasti způsobu posuzování stupně závislosti pro přiznávání příspěvku na péči seniorů nad 65 let v okrese České Budějovice, kteří byli v r. 2012 v tzv. přechodném období posuzováni podle obou právních předpisů. Teoretická část práce konkretizuje pojem senior, proces stárnutí a seznamuje se společenskými faktory, které vedou k prodlužování lidského života. Popisuje vývoj sociální práce v České republice a vznik zákona o sociálních službách, který je účinný od 1. 1. 2007, jehož hlavní myšlenkou je změna úlohy státu jako poskytovatele sociální péče a aktivního zapojení občana jako příjemce dávky. V další části bakalářské práce jsou popisovány kritéria pro přiznávání příspěvku na péči podle původních právních předpisů platných od 1. 1. 2007. Je přiznáván ve čtyřech stupních, kterým odpovídá jiná finanční částka s ohledem na věk osoby a počet úkonů (36 hodnocených). Při posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči je hodnocena schopnost zvládat jednotlivé úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti. Zákon o sociálních službách prošel několika novelizacemi, zásadní změna kritérií pro přiznávání příspěvku na péči nastala od 1. 1. 2012, kdy vstupuje v platnost zákon č. 366/2011Sb., kterým se změnila některá ustanovení původního zákona o sociálních službách. Při novém posuzování stupně závislosti je hodnocena schopnost osoby zvládat 10 základních životních potřeb. V praktické části práce byly na základě stanovených cílů testovány dvě hypotézy: 1. Při posuzování stupně závislosti u seniorů dle nových kritérií je přiznáván vyšší stupeň závislosti. 2. Nižší počet hodnocených úkonů při posuzování stupně závislosti koresponduje s objektivizací zdravotního stavu posuzovaného. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativní metody, a to obsahové analýzy dat a získané údaje byly statisticky zpracovány pomocí analýzy kategoriálních dat, Pearsonova korelačního koeficientu a kontingenčních tabulek. K výzkumu byla použita data obsažená ve statistikách ČSSZ, OSSZ a v dostupných materiálech MPSV ČR v letech 2007 a 2012. Po rozboru a vyhodnocení potřebných informací bylo zjištěno, že nedošlo k potvrzení první hypotézy; při posuzování stupně závislosti u seniorů dle nových kritérií není přiznáván vyšší stupeň. V případě druhé hypotézy došlo k jejímu potvrzení; nižší počet hodnocených úkonů koresponduje s objektivizací zdravotního stavu. V závěru bylo konstatováno, že nová kritéria v posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči nevedou k přiznávání vyššího stupně závislosti. Je sice hodnocen nižší počet úkonů, respektive životních potřeb, jsou však posuzovány všechny skutečnosti, které korespondují se zdravotním stavem posuzované osoby a jsou rozhodující pro poskytnutí uceleného přehledu její nepříznivé sociální situace. Nový model posuzování stupně závislosti přispívá k výraznému zjednodušení a vyšší efektivitě posouzení zdravotního stavu jedince.
|
|
|
Financování sociálních služeb v České republice v letech 2007-2010
Synovec, Ondřej ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Poláková, Olga (oponent)
V roce 2007 vstoupil v platnost dlouho očekávaný nový zákon o sociálních službách. Jednou z nejvýznamnějších změn, kterou tento zákon zavedl, byl nový systém financování sociálních služeb. Tento systém financování však nesplnil očekávání, výrazně zvýšil výdaje a celý systém sociálních služeb stagnuje. Cílem práce je posoudit vhodnost zvoleného řešení, poukázat na příčiny, které vedly ke snížení efektivnosti financování tohoto systému. Na základě analýzy statistických dat o vývoji rozhodujících prvků systém sociálních služeb v letech 2007 -- 2010 pak jsou v práci navrženy úpravy, které by přispěly k odstranění existujících problémů.
|
|
|
Právní aspekty invalidity z mládí
HORYNOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá právními aspekty invalidity z mládí. Jde o problematiku společensky vysoce závažnou, přestože v právních předpisech není tento termín pro tuto skupinu uživatelů dávky z důchodového pojištění upraven jako samostatný právní institut. Tento problém se dotýká nejen sociálního pojištění ale i problematiky medicínské, posudkového lékařství, psychologie, právní problematiky, etické, výchovné, speciálně pedagogické v nejširším významu. Současná právní úprava problematiky dávek určených pro občany s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je v ČR založena na institutech plného a částečného invalidního důchodu jako dávek důchodového pojištění a bezmocnosti. Plné a částečné invalidní důchody kromě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spočívají v poklesu soustavné výdělečné činnosti a získání potřebné doby pojištění. Z provedeného šetření je zřejmé, že počet přiznaných plných i částečných invalidních důchodů v jihočeském kraji narůstá. Podle diagnostického zaměření je rovněž nejvyšší výskyt plných invalidních důchodů pro invaliditu z mládí zaznamenán ve skupině střední mentální retardace. Řešení sociálního pojištění invalidů v ČR je současné době v připravované reformě důchodového pojištění. Cílem invalidního důchodu je umožnit člověku život co nejblíže normalitě, tedy vyrovnáváním handicapu umožňovat normální rodinný, společenský a pracovní život. Závěrem lze vyvodit, že by v rámci důchodové reformy v ČR měla být zakotvena povinná konverze plného invalidního důchodu ve starobní a to v okamžiku dosažení důchodového věku. Ve své práci jsem se zaměřila na některé faktory, které byly u mladých lidí rozhodující pro vznik plné či částečné invalidity. Jde o problematiku vysoce společensky závažnou v celé šíři vztahů, které vznikají nebo mohou vznikat. Dlouhodobá ztráta nebo pokles pracovní schopnosti mají nepříznivý dopad nejen na jednotlivé občany, ale ovlivňují i sociální postavení jejich rodin a tím působí negativně i na celou společnost a vyřazení z pracovního procesu pak mladé lidi značně traumatizuje. Důchody poskytované invalidům z mládí nejsou odvozeny od zaplaceného pojistného. Proto se domnívám, že by měly být řešeny mimo systém důchodového pojištění, obdobně jako zvýšení důchodů pro bezmocnost a to tak, že v nejbližší budoucnosti by náklady na ně důchodovému pojištění hradil stát a perspektivně by tyto dávky byly převedeny do jiného sociálního systému. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že základním lidským vnímáním a klíčovým záměrem sociálního zabezpečení je dát lidstvu ujištění, že úroveň a kvalita života jednotlivců a jejich rodin nebude narušována nežádoucími sociálními nebo ekonomickými vlivy a že jejich zdraví a pohodu nebudou zhoršovat nemoci a úrazy. Tato skutečnost podstatně ovlivní moderní strategii sociální politiky.
|
host ::
RSS.